Březen

Půda se probouzí, nabízí svou náruč semínkům.

A probouzíme se I my.

Naučili jsme se udržet se ve svém klidu, ve své záři, ve své domovině. V SOBĚ.

A teď se otevíráme novým nápadům, myšlenkám, které potřebují ještě trochu času, než v pomyslném květnu vykvetou pro ostatní. My už Ted, když držíme myšlenku semínka v našich dlaních, cítíme vůni květu, v uších nám cinkají barvy této myšlenky, tvorby. Lahodná chuť lechtá naše patro.

Je to posvátný čas početí světla. Nové bytosti nastupují k nám do vagónků dění, aby svou září, rozváželi světlo do všech zákoutí.

Není potřeba být aktivní neustále. Je v pořádku schovat se do své ulity, dát si ozdravnou lázeň. Soustředit se jen na svůj dech, klid. Spočinout.

Ale jaro nám leje do žil novou sílu myšlenky. Že vše je v pořádku, máme své životy ve svých rukou a je jen na nás, v jakých energiích prožíváme každé TEĎ.

Nezapředávejme se do smutků a bolestí ostatních.

Sviťme ze svého středu a přenechme ostatním možnost si v poklidu uvědomit, jestli je jim lépe v jejich bahýnku, nebo svobodném toku energií.

Nechme svobodu okamžiku mluvit.